Popis
Bohumil Eliáš ml., Mikrosvět oranž, 2024
Mikrosvět oranž je komorní skleněný objekt, v němž Bohumil Eliáš ml. koncentruje obraz, konstrukci a prostor do přesně vystavěné geometrické struktury. Transparentní a barevné vrstvy skla vytvářejí uvnitř objektu několik vzájemně se překrývajících plánů, které se při změně úhlu pohledu skládají do pokaždé trochu jiné kompozice. Dílo tak působí současně jako plastika, prostorová kresba i obraz uzavřený do vlastního malého světa.
Nejvýraznějším prvkem je intenzivní červenooranžová barva vnějšího rámu. Objekt je postaven na diagonále, takže čtvercový formát působí dynamičtěji a zároveň vytváří jasně rozpoznatelnou siluetu. Barevný obvod však není pouze dekorativním rámem. Díky své tloušťce a transparentnosti se stává aktivní součástí celé plastiky a zachycuje světlo způsobem, který mění její charakter během dne.
Uvnitř této výrazné vnější konstrukce se otevírá složitější obrazový prostor. Jednotlivé vrstvy skla se postupně skládají směrem do hloubky a vytvářejí dojem malého architektonického prostoru nebo vitríny, v níž jsou uloženy další obrazové struktury. Divák tak není veden pouze po povrchu, ale přirozeně směřuje pohled do středu objektu.
Právě tento princip je pro sérii Mikrosvět zásadní. Bohumil Eliáš ml. zde nepracuje s obrazem jako s jedinou uzavřenou plochou. Rozděluje jej mezi několik vrstev, které fyzicky odděluje a znovu spojuje prostřednictvím transparentnosti skla. Výsledná kompozice tak vzniká až v oku diváka.
Ve středu objektu se objevují výrazné geometrické a organické prvky. Černobílý rastr, žluté a oranžové plochy, jemné kreslené linie i další barevné vrstvy vytvářejí vizuálně hutný celek. Některé části působí jako technický výkres nebo grafická struktura, jiné připomínají měkčí organické formy.
Tento kontrast mezi přesnou geometrií a volnějšími tvary je jedním z důležitých principů díla. Objekt nepůsobí mechanicky, přestože je přesně konstruovaný. Uvnitř striktního rámu se odehrává mnohem živější obrazová situace, která narušuje řád a vytváří pocit pohybu.
Transparentnost jednotlivých vrstev způsobuje, že se některé tvary při čelním pohledu překrývají a vytvářejí nový celek. Jakmile se však divák pohne do strany, vazby mezi jednotlivými částmi se promění. Linie se rozestoupí, barevné plochy se posunou a některé prvky, které předtím působily jako jeden obraz, se začnou oddělovat.
Dílo proto nelze plně přečíst z jediného místa. Jeho podstata spočívá právě v proměně. Každý nový úhel pohledu vytváří trochu jiný obraz a odhaluje jinou část konstrukce. Fyzická hloubka 14 centimetrů se díky optickému vrstvení jeví ještě výraznější.
Velmi důležitou roli zde hraje světlo. Prochází transparentními částmi, zachycuje se na hranách a barevných vrstvách a zvýrazňuje rozdíly mezi jednotlivými plány. Při bočním nebo zadním nasvícení může objekt působit téměř jako světelná schránka, v níž se barevné části postupně rozsvěcují.
Název Mikrosvět oranž přesně vystihuje charakter díla. Objekt skutečně působí jako uzavřený systém s vlastními pravidly a vnitřní strukturou. Přestože má komorní rozměry, opticky nabízí podstatně větší prostor, než odpovídá jeho skutečné velikosti.
Tento efekt podporuje také způsob, jakým Eliáš pracuje s měřítkem. Vnější geometrická forma je jasná a snadno čitelná, zatímco vnitřní struktura je detailní a mnohovrstevnatá. Divák se proto k objektu přirozeně přibližuje a začíná zkoumat jednotlivé prvky zblízka.
V interiéru může Mikrosvět fungovat velmi dobře i na menší ploše. Jeho rozměry umožňují umístění na konzoli, menším podstavci nebo v knihovně, zároveň však nejlépe vynikne v čistém okolí, kde se může plně projevit geometrie a intenzivní barevnost.
Díky výraznému červenooranžovému tónu může fungovat jako silný barevný akcent. V minimalistickém interiéru přitáhne pozornost okamžitě, zatímco v prostoru s výraznějšími materiály může díky transparentnosti komunikovat s okolím a přirozeně do sebe přijímat jeho světlo a barvy.
Pro sběratele je zajímavá také datace roku 2024. Dílo reprezentuje současnou polohu tvorby Bohumila Eliáše ml. a zároveň dobře ukazuje jednu z dlouhodobých linií jeho práce – zájem o vztah mezi obrazem, sklem a skutečným prostorem.
V kontextu výstavy Dvě cesty jednoho jména je Mikrosvět důležitý také tím, že zřetelně ukazuje způsob, jakým mladší z obou autorů pracuje s obrazem. Zatímco u Bohumila Eliáše st. se malba často rozšiřuje do prostoru skrze transparentní skleněné plochy, u jeho syna se obraz stává součástí přesně konstruovaného prostorového objektu.
Právě v tom spočívá síla tohoto díla. Mikrosvět není pouze malou skleněnou plastikou. Je to koncentrovaný obrazový prostor, který se při pohybu diváka neustále skládá, rozpadá a znovu proměňuje.
Více o autorovi >>> zde <<<
