Popis
Bohumil Eliáš, Obyvatel, 2021
Obyvatel Bohumila Eliáše ml. je přesně ten typ díla, které člověka zastaví už svou přítomností, ale skutečně si ho získá až ve chvíli, kdy se podívá blíž. Na první pohled působí jako vysoký, čistý, geometrický objekt z chladivě zeleného skla. V nitru této skleněné hmoty se objevuje drobná, zvláštní bytost, jemně zavěšená, skoro jako by se v prostoru uvnitř objektu vznášela nebo tam tiše přebývala.
Tohle není skleněná plastika, kterou si prohlédnete jedním pohledem a jdete dál. Funguje spíš jako tichá vizuální past. Zvenku je přesná, čistá a klidná. Uvnitř je příběh. Vrstvené sklo vytváří jemné horizontální členění, které působí téměř jako optický filtr. Jednotlivé linie mění pohled dovnitř, někdy vnitřní motiv odhalí, jindy ho částečně schovají. Dílo tak neukazuje všechno najednou. Nutí člověka zpomalit, obejít ho, dívat se z různých úhlů a postupně si skládat celek. Přesně to je na něm tak přitažlivé. Nepodbízí se, ale vtahuje.
Vnitřní figura je na tomto díle zásadní. Nepůsobí jako dekorativní detail ani jako ilustrace. Je to spíš přítomnost. Něco mezi obyvatelem, svědkem a tajemstvím. Díky tomu má objekt velmi zvláštní atmosféru. Není chladný, i když je ze skla. Není odtažitý, i když je geometrický. Má v sobě napětí mezi přesným obalem a něčím živým, křehkým a téměř zranitelným uvnitř. Právě tahle kombinace dává dílu sílu, která se v interiéru neztratí.
Velkou roli hraje i barva. Světlo prochází hranami, zachytává se v jednotlivých vrstvách a rozeznívá celý objekt jemným vnitřním světlem. Dílo tak mění výraz podle denní doby i podle toho, odkud se na něj díváte. Někdy působí téměř étericky, jindy pevněji, architektonicky. Tohle je obrovská výhoda pro budoucího majitele, protože právě tato proměnlivost je jedním z důvodů, proč vás kvalitní sklo nepřestane bavit po týdnu ani po roce.
Teď to nejdůležitější z hlediska toho, co takové dílo člověku přinese domů. Obyvatel není jen krásný objekt. Je to věc, která umí vytvořit atmosféru. V prostoru funguje jako bod soustředění. Přitáhne pohled, ale ne hlučně. Spíš tím, že kolem sebe vytváří ticho, zpomalení a zvědavost. Člověk má chuť se zastavit, přiblížit se a znovu se podívat dovnitř. To je velmi cenná kvalita. Spousta objektů v interiéru chce být vidět. Jen málokterý ale umí opravdu udržet pozornost i po delší době. Obyvatel to umí právě proto, že není doslovný a že v sobě nese malé tajemství.
Rozměr výšky 50 cm mu navíc dává výbornou přítomnost. Je dost vysoký a štíhlý na to, aby v prostoru působil elegantně a sebevědomě, ale nepůsobí těžkopádně. Na podstavci, konzoli nebo solitérním stolku bude fungovat výborně, protože jeho síla vynikne právě tehdy, když kolem něj zůstane trochu vzduchu. Není to kus, který potřebuje být obklopen dalšími efektními věcmi. Čím klidnější okolí dostane, tím víc vynikne jeho vnitřní svět.
Bohumil Eliáš ml. zde ukazuje velmi cennou schopnost: spojit precizní práci s materiálem a emocí, která nepůsobí prvoplánově. Obyvatel není efektní jen tím, že je krásně udělaný. Je silný tím, že v člověku vyvolává otázky. Kdo nebo co uvnitř je? Co tam dělá? Proč máme pocit, že se díváme do uzavřeného prostoru, který přesto nějak žije? To je „ten“ moment, kdy se z objektu stává skutečné umělecké dílo.
Pro kupujícího je to nádherná kombinace. Získá práci, která je vizuálně čistá, elegantní a současná, ale zároveň má v sobě příběh, napětí a opakovanou schopnost fascinovat. Není to dekorace, která jen ladí s interiérem. Je to dílo, které do něj vnese hloubku, klid a trochu tajemství. Přesně to bývá ten rozdíl mezi místností, která je jen zařízená, a prostorem, který má skutečný charakter.
Je to dílo pro toho, kdo nechce doma jen hezký objekt, ale přítomnost, která bude znovu a znovu probouzet zvědavost.
Více o autorovi >>> zde <<<
