Popis

Červánky, Petra Hřebačková, 2018

Dílo Červánky působí jako zachycený okamžik světla v pevné hmotě. Vysoký vertikální tvar se směrem vzhůru rozevírá do dvou štíhlých vrcholů a uvnitř něj se střídají modré a červené barevné pásy doplněné opálovým sklem. Jednotlivé linie objekt protínají v různých směrech a vytvářejí dojem pohybu i proměny, přestože samotná hmota zůstává pevná a přesně vymezená.

Právě tato proměna připomíná chvíli, kdy se obloha při východu nebo západu slunce mění během několika minut. Teplé světlo ještě zůstává v jedné části prostoru, zatímco jiná už přechází do chladnějších tónů. Petra Hřebačková však přírodní motiv nepřevádí do popisného obrazu. Červánky nejsou krajinou ani konkrétním výjevem. Atmosféra je převedena do abstraktního jazyka barev, linií a světla.

Barevnost díla je výrazná, ale velmi přesně vystavěná. Petra Hřebačková zde pracuje s kombinací modrého a fialového skla, červeného skla v několika odstínech a opálového skla. Právě jejich vzájemný kontrast vytváří charakter celého objektu.

Červené tóny se střídají od sytějších a hlubších poloh až po jemnější, světlejší odstíny. Modré části naopak vnášejí do kompozice chladnější protiváhu a pomáhají zvýraznit vertikální směr díla. Opálové sklo mezi nimi funguje jako zklidňující a světelně měkčí prvek, který barevné napětí vyvažuje.

Jednotlivé barevné pásy procházejí objektem diagonálně a vedou pohled směrem vzhůru. Některé linie se při přechodu přes hranu opticky lámou, jiné pokračují do hloubky objektu a při změně úhlu pohledu se jejich vztahy proměňují. Právě díky tomu nevnímáme Červánky jako plochou barevnou kompozici. Barva je součástí samotné hmoty skla.

Její intenzita se mění podle tloušťky materiálu, průchodu světla a podle toho, přes kolik vrstev se právě díváme. V některých místech působí barva lehčeji a transparentněji, jinde se opticky koncentruje a získává větší hloubku. Opálové sklo do kompozice zároveň přináší jiný druh světelného účinku než transparentní barevné části. Nepracuje se světlem stejným způsobem, ale spíše jej změkčuje a rozptyluje. Díky tomu vzniká uvnitř objektu zajímavé střídání průzračnosti, sytosti a světelné měkkosti.

Za čistotou výsledné kompozice stojí velmi přesná práce se sklem. Jednotlivé barevné části musí být před tepelným zpracováním promyšleny tak, aby po spojení vytvořily zamýšlenou strukturu. Následuje tavení a kontrolované chlazení, které je u masivnějších skleněných objektů nezbytné kvůli vnitřnímu pnutí materiálu.

Po vychladnutí přichází broušení. Právě broušené plochy určují výslednou siluetu Červánků a zároveň způsob, jakým světlo vstupuje dovnitř skla. U objektu s takto výraznými hranami je přesnost zásadní – každá plocha pracuje s odrazem a lomem světla jinak. Finální leštění pak povrch opticky „otevírá“. Díky němu můžeme barevné vrstvy sledovat hluboko uvnitř objektu a vnímat jejich průniky, nikoli pouze povrchovou barevnost.

Výška 53 cm dává dílu výraznou vertikální přítomnost. Nejlépe proto funguje jako samostatný objekt s dostatečným prostorem kolem sebe. Ideální je vyšší sokl, konzole nebo komoda, kde může být plastika pozorována přibližně z úrovně očí. Právě tehdy nejlépe vynikne její štíhlá silueta i rozdělení do dvou vrcholů.

Velmi důležité je světlo. Boční denní osvětlení zvýrazní transparentnost a dovolí, aby barevné pásy vytvářely další odrazy. Proti světlému pozadí bude působit jemněji a vzdušněji, proti tmavému se zvýrazní sytost barev a ostré hrany. Dílo dobře funguje v moderním rezidenčním interiéru, vstupní hale, pracovně nebo reprezentativním prostoru, kde může tvořit jediný silný barevný akcent.

Červánky z roku 2018 představují velmi charakteristickou polohu tvorby Petry Hřebačkové: spojení výrazné barevnosti, přesné geometrické konstrukce a práce se světlem. Pro sběratele je zajímavá také schopnost díla měnit charakter podle prostředí. Přes den může působit lehce a transparentně, večer při cíleném osvětlení mnohem dramatičtěji.

Nejde tedy pouze o objekt s jedním definitivním vzhledem. Jeho podoba vzniká znovu pokaždé, když se změní světlo nebo pozice diváka. Právě v tom spočívá síla Červánků: pomíjivý světelný okamžik získává ve skle pevnou podobu, aniž by ztratil svou proměnlivost.

Více o autorce >>> zde <<<