Závodník, Petra Hřebačková, 2017

U Závodníka od Petry Hřebačkové je nejsilnější první pocit pohybu. Ne takového toho laciného, doslovného „aha, to je vozidlo“. Tady je to chytřejší. Objekt je pevný, precizně vystavěný, a přesto v něm okamžitě cítíte napětí, směr a rychlost. Jako by se ve skle podařilo zastavit přesně ten moment, kdy se energie už nahromadila, ale ještě se úplně neuvolnila.

Na první pohled zaujme samotná silueta. Dlouhé tělo, velká kruhová kola, ostré úhly a klínovitý tvar vytvářejí objekt, který působí téměř aerodynamicky, i když je z masivního skla. To je na něm velmi působivé. Sklo bývá často spojováno s křehkostí, jemností nebo světelnou lehkostí. Tady ale získává úplně jiný rozměr. Má váhu, sílu a fyzickou jistotu. No přesto si zachovává průhlednost, barevnou hloubku a schopnost pracovat se světlem. Právě v tom je autorčina dovednost mimořádná. Dokáže ze skla udělat objekt, který nepůsobí křehce, ale živě a sebevědomě.

Barevnost zde nefunguje jako dekorace, ale jako motor celé kompozice. Sytá modrá, zelená, červená a bílá nejsou rozložené nahodile. Jsou vedené v pruzích a přesných barevných plochách. Modré a zelené části přinášejí hloubku a chladnější napětí, červený akcent dodává energii a rychlost, bílá vytváří pevnou kostru, která všechno drží pohromadě. Dílo je díky tomu dynamické, ale ne chaotické. Má tah, ale neztrácí řád. To je velmi důležité, protože jen tak může fungovat dlouhodobě.

Na Závodníkovi je navíc krásné, jak dobře Petra Hřebačková pracuje s kruhem. Kola nejsou jen vtipná citace stroje nebo pohybu. Jsou plnohodnotnou součástí celé kompozice. Jejich barevné soustředné kruhy působí jako optická centra, která oko okamžitě přitáhnou, a současně vytvářejí protiváhu k ostrým, šikmým liniím těla. Dílo tak nestojí jen na rychlosti, ale i na vyváženosti. Jedna část žene dopředu, druhá drží stabilitu. Díky tomu objekt nepůsobí jako stylizovaná ilustrace, ale jako skutečně promyšlená skleněná plastika.

Technologicky je to práce, která si zaslouží respekt. Barevné sklo tavené ve formě, broušené, následně lepené za studena a opět broušené, zde vytváří dílo, které je nejen vizuálně působivé, ale i konstrukčně přesné. Jednotlivé části do sebe nevstupují jako efektní fragmenty, ale jako pevně promyšlený celek. Hrany jsou přesné, plochy čisté, barevné přechody jasně čitelné. Má v sobě radost, nadsázku a zvláštní druh elegance, která je u takto dynamického díla velmi cenná.

Pro budoucího majitele má Závodník obrovskou výhodu v tom, že do interiéru nepřináší jen barvu a zajímavý tvar, ale i náladu. Je to dílo, které prostor okamžitě oživí. Dodá mu energii, lehkou drzost a sebevědomý akcent. Zároveň nepůsobí lacině. Má v sobě dost kvality, aby obstálo i ve velmi kultivovaném interiéru. To je mimořádně cenná kombinace. Spousta výrazných objektů je buď příliš vážná, nebo příliš efektní. Závodník zvládá být hravý i sběratelsky přesvědčivý zároveň.

Objekt je dost výrazný, aby fungoval samostatně a dost kompaktní, aby se dobře uplatnil na podstavci nebo větším stole. Nepotřebuje kolem sebe další „soutěžící“. Nejlépe vynikne tam, kde dostane prostor ukázat svou siluetu, barevnost i práci se světlem. Právě světlo je zde velmi důležité. V průhledných a barevných částech se zachytává, láme a vrací zpět do prostoru, takže dílo během dne mění svůj výraz.

Petra Hřebačková zde vytvořila objekt, který má vzácnou schopnost spojit sochařskou disciplínu s radostí z formy. Závodník není jen chytrý nápad převedený do skla. Je to práce, která má rytmus, tah a jasný charakter. To je přesně důvod, proč funguje nejen jako působivý sběratelský objekt, ale i jako dílo, se kterým se bude dobře žít.

Je to dílo pro toho, kdo chce do prostoru dostat energii, styl a objekt, který stojí v klidu, ale působí, jako by měl právě vyrazit.

Více o autorce >>> zde <<<

Závodník, Petra Hřebačková, 2017

Další díla Petry Hřebačkové >>> zde <<<

Petra Hřebačková

PETRA HŘEBAČKOVÁ – Racer