Popis
W.T.S.B.B. E48, Wilfried Grootens, 2017
U díla W.T.S.B.B. E48 od Wilfrieda Grootense je nejlepší to, že vás nenechá dívat se jednoduše. Nestačí jeden pohled zepředu, rychlé zhodnocení a hotovo. Tohle dílo si vás přitáhne jinak. Jakmile se kolem něj pohnete, začne se měnit. Jednotlivé vrstvy, linie a malované struktury se posouvají přes sebe, zahušťují se, rozpadají se a znovu spojují. Člověk tak nemá pocit, že se dívá na pevný obraz uzavřený ve skle. Má pocit, že sleduje něco živého, co se uvnitř objektu stále přeskupuje.
Přesně to je na něm tak přitažlivé. Formát je poměrně komorní, ale účinek je překvapivě silný. Objekt stojí na kovovém podstavci v pootočené pozici, skoro jako by byl natočený schválně tak, aby nikdy nepůsobil zcela klidně. Čtvercová forma se tím najednou zbaví statičnosti a začne fungovat mnohem dynamičtěji. Nečtete ji jako desku. Čtete ji jako prostor a v tom prostoru se odehrává velmi přesně řízená hra linií a barevných teček.
Ve středu díla se soustředí tmavší, modré „oko“, které působí skoro jako osa nebo tepna celé kompozice. Kolem něj se rozevírají zelené, jemně vějířovité struktury, které připomínají jednou listy, podruhé peří, jindy mapu růstu nebo záznam pohybu. Právě to je na tvorbě Wilfrieda Grootense mimořádně silné.
Malované tabulové sklo, lepené, broušené a leštěné, tu není jen technikou. Je to důvod, proč celé dílo působí harmonicky. Jednotlivé vrstvy totiž vytvářejí optické iluze. Když se díváte zpříma, kompozice působí soustředěněji, skoro jako přesně vystavěný znak. Jakmile ale změníte úhel, obraz se rozvolní, posune a začne působit skoro tekutě.
Zároveň je na něm velmi přitažlivá barevnost. Světlé tabulové sklo působí čistě, chladivě a elegantně, ale uvnitř se odehrává mnohem živější děj. Zelené struktury mají jemnou agresivitu, tmavý střed drží napětí, bílé a průsvitné vrstvy do toho vnášejí světlo a vzduch. Výsledkem není chaos, ale velmi přesně vystavěná vizuální intenzita. Dílo je bohaté, ale ne přeplácané. Výrazné, ale ne hlučné, a to je přesně ta vzácná rovnováha, kterou Wilfried Grootens ovládá naprosto bravůrně.
Pro budoucího majitele je tady velká výhoda v tom, že dílo funguje skoro jako proměnlivý obraz v prostoru. Není to klasická plastika, která stojí vedle vás a drží si jeden výraz. Tohle dílo žije s pohybem. S vaším pohybem, se světlem a úhlem pohledu. V interiéru proto nepůsobí jako statický artefakt, ale jako objekt, který prostor aktivuje. Ne hlučně, spíš tím, že vás nutí zpomalit a podívat se ještě jednou. A pak ještě jednou.
Velkou roli hraje i podstavec. Kovová konstrukce dílo nezatěžuje, ale naopak mu dává správný odstup a lehkou technickou strohost, která sklu velmi sluší. Díky tomu objekt nepůsobí dekorativně ani sentimentálně. Má jasnou současnost. Je kultivovaný, přesný a sebevědomý. No přesto v něm zůstává něco velmi lidského – zvědavost, pohyb, skoro až radost z toho, že obraz nemusí být plochý a sklo nemusí být tiché.
Právě tady je největší hodnota tohoto díla. Wilfried Grootens zde ukazuje, že sklo může být zároveň obrazem, prostorem i optickým zážitkem. Není to objekt, který by se snažil okamžitě zalíbit každému. Je to práce pro člověka, který ocení, že umění může být chytré, vizuálně krásné a zároveň trochu neposedné. Může být přesné, živé a lehce provokativní v tom nejlepším slova smyslu. W.T.S.B.B. E48 nepůsobí jako doplněk. Působí jako vědomá volba a přesně takové věci dávají interiéru skutečný charakter.
Když si ho člověk pořídí, nekupuje si jen sklo. Kupuje si objekt, který se nebude chovat pokaždé stejně. Upřímně, to je v dnešní záplavě dekorativních věcí skoro luxusní vlastnost sama o sobě.
Více o autorovi >>> zde <<<
