Popis
Magma, Jan Štohanzl, datace: 2026
U díla Magma od Jana Štohanzla je nejvýraznější to, jak silně dokáže zachytit energii, aniž by působilo dramaticky nebo agresivně. Na první pohled vidíte čistý kruhový tvar – klidný, uzavřený, vyvážený. Optické sklo v odstínu Champagne, žádné rušivé prvky. Forma působí téměř meditativně, jako něco, co má být v rovnováze. Fotka dokonalost díla nedokáže zachytit, je potřeba ho vidět naživo.
Dvě vertikální červené struktury vyrůstají ze spodní části směrem vzhůru. Nepůsobí jako pevné objekty. Spíš jako proudy, které se zvedají, zesilují a postupně se rozpouštějí směrem nahoru. Jejich okraje nejsou ostré. Jsou roztřepené, rozostřené, jako by se hmota právě proměňovala, jako by byla v pohybu. Při správném nasvícení působí magicky, doslova jako tekutá magma, která se vpíjí do skleněné hmoty. Právě tenhle moment je pro celé dílo klíčový. Nejde o tvar, jde o proces.
Tyto červené „výrony“ nepůsobí jako něco hotového. Jsou v přechodu. Vznikají, rostou, mění se,a právě tenhle stav mezi dvěma momenty, mezi klidem a explozí, dává dílu jeho sílu.
Název Magma funguje velmi přesně. Jde o ilustraci lávy nebo ohně. Jde o princip, o energii, která je skrytá pod povrchem a hledá cestu ven. Je to výbuch. Je to tlak. Soustředěný, tichý, ale přítomný.
Zajímavý je i kontrast mezi formou a obsahem. Vnější kruh působí klidně, uzavřeně, téměř dokonale. Vnitřní struktura je naopak živá, proměnlivá a lehce neklidná. Tenhle protiklad vytváří napětí, které drží celé dílo pohromadě.
Technika zpracování je zásadní pro to, jak dílo působí. Jde o tavené optické sklo, které vzniká ve formě při vysokých teplotách. Sklo se postupně slévá do jednoho kompaktního celku. Barevná struktura není nanesená na povrchu, ale je součástí hmoty. Díky tomu má objekt hloubku a světlo může pronikat dovnitř.
Po tavení následuje dlouhý proces chlazení, který musí být velmi přesně řízený. Jakákoliv chyba by znamenala vnitřní napětí nebo poškození materiálu. Následně přichází precizní ruční broušení a leštění, které dávají plastice její finální podobu – hladké plochy, čisté hrany a optické vlastnosti.
Právě díky tomu může světlo hrát hlavní roli. Barevná hmota ho propouští, zatímco červené struktury ho zachycují a zintenzivňují. V závislosti na světle se dílo mění. Jednou působí jemně a klidně, jindy se červená zvýrazní a získá větší intenzitu.
Zajímavý je i vztah mezi oběma červenými formami. Nejsou identické. Každá má svůj tvar, svou dynamiku. Působí jako dva samostatné proudy, které existují vedle sebe, ale zároveň spolu komunikují. Tenhle vztah přidává dílu další vrstvu.
Pro budoucího majitele má Magma velmi specifický efekt. Není to objekt, který by se dal rychle přečíst, právě naopak. Nutí vás zastavit se a dívat se déle. Čím déle se na něj díváte, tím víc vnímáte jeho vnitřní napětí. Tohle dílo je jedním z posledních, které Jan Štohanzl vytvořil pro naší výstavu Optika skla
Jde o dílo, které nejen citlivě formuje atmosféru prostoru, ve kterém je umístěné, ale zároveň představuje i promyšlenou investici s potenciálem dlouhodobé hodnoty. Nejde jen o vizuální zážitek – je to objekt, který v čase neztrácí, ale naopak získává na významu.
Taková práce má schopnost růst spolu se svým majitelem. Nejprve vás zaujme formou, později začnete objevovat její hloubku, vrstvy a souvislosti. A právě tenhle posun vnímání je jedním z důvodů, proč si kvalitní autorské sklo drží svou hodnotu. Nejen finanční, ale i sběratelskou a osobní.
Je to typ díla, které není jen doplňkem interiéru, ale postupně se stává jeho přirozeným středobodem a zároveň tichým potvrzením toho, že jste si nevybrali náhodně, ale vědomě.
Velmi důležité je i umístění. Magma potřebuje světlo a prostor. Nejlépe vynikne tam, kde na něj dopadá přirozené světlo nebo jemné bodové osvětlení. Díky tomu se jeho proměnlivost projeví naplno.
Jan Štohanzl zde opět ukazuje, jak silně dokáže pracovat s jednoduchou formou a vytvořit hluboký vizuální i emocionální efekt. Magma nepůsobí složitě, ale má v sobě energii, která se postupně odhaluje.
Magma tak není jen skleněná plastika. Je to zachycený stav. Moment, kdy se něco uvnitř hromadí, roste a hledá cestu ven.
